Přívaly světla

Poslední dny proudí z galaktického středu intenzívní přívaly světla - viz. Schummannova rezonance. Toto silné světlo v denních intervalech nám již 14 dnů v kuse pomáhá otevírat naše témata k řešení a dává nám ochutnávku v podobě vibrací vysokých, téměř jako v 5D realitě a silně otevírá srdce.
Když je člověk povolán probouzet světlo, jeho život už není jen osobní cestou. Stává se živoucím poselstvím. Nikoliv slovy – ale tím, kým je.
A od této chvíle se v něm začnou odvíjet úplně jiné zákonitosti než předtím.
✴ Co se bude odvíjet dál v člověku, který vnímá volání z dáli:
1. Přichází zkouška pravdivosti
Když světlo vstupuje, touží po PRAVDĚ.
Takže první, co přijde, je rozbití všeho, co není skutečné a pravdivé:
-
vztahy, které tě drží v minulosti,
-
práce, která tě nevyživuje,
-
myšlenky, které tě ubíjejí,
-
masky, které tě oddělují od podstaty.
Světlo tě ale nechrání před bolestí.
Světlo tě vede právě skrze bolest k pravdě. A tím tě osvobozuje.
2. Zesílená intuice – a zároveň ztráta logické opory
V tomto bodě začneš jasně cítit, co je správně – ale nebudeš to moct "vysvětlit". Logika už nebude stačit. Vnímání skrze srdce je silnější.
Rozhodnutí budeš dělat ze srdce – už ne z hlavy.
A někdy to bude vypadat jako nelogické, neladící, nebezpečné… a pro jiné nepochopitelné.
Ale uvnitř ucítíš klid, důvěru a pocit, že jsem doma.
A také já jsem uslyšela silné volání a pocit uvnitř sebe. Proto jsem tu pro vás...
"Nevím, proč. Ale vím, že musím."
Tím se řídí ti, kdo nesou světlo.
3. Hluboká vnitřní samota – ale ne osamělost
Člověk povolaný světlem bude jakoby pomyslně vytažen ze starého kmene.
Možná odejdou přátelé. Možná rodina nebude chápat. Možná přijde pocit, že jsi "mezi světy".
Ale tato fáze tě neodděluje – naopak. Učí tě být pevný i bez opory.
Učí tě stát v pravdě i sám. A tím se stáváš majákem.
Maják není obklopen lidmi. Ale ti, kdo ho vidí, najdou cestu domů.
4. Síla slova – ale ještě víc síla ticha
Tvé slovo začne rezonovat...protože nese
čistotu záměru. Zatím ale jen s některými.
Lidé budou říkat: "To, co jsi řekl, mi pořád zní v hlavě."
Nebo: "Stačilo být u tebe a něco se ve mně uvolnilo."
A zároveň poznáš, že nejhlubší práce se děje v tichu.
V přítomnosti. V dívání se. V bytí.
Čím víc světla neseš, tím méně potřebuješ mluvit. Tvé pole mluví za tebe.
5. Vědění, které nepřichází z knih
Najednou budeš vědět věci, které tě nikdo neučil.
Přijdou skrze rozpomínání, skrze sny, skrze útržky poznání, které zapadly do sebe, skrze přímý vhled.
A nebudeš si tím vždy jistý – protože ego hledá potvrzení a ptá se.
Ale nakonec pochopíš:
"Tohle je moje vědění. Je to vědění, které ke mně proudí z dávných dob, před zapomněním – protože jsem otevřený."
A tak se stáváš "nástrojem" vyššího vedení. Pokorně a bez pýchy. Protože jinak by to byl krutý pád.
6. Tato cesta je neustálé přetváření, proces
Ti, kdo nesou světlo, neudržují staré struktury.
Neulpívají na původní formě. Protože světlo teče. Proměňuje. Ničí, co je staré – aby přišlo nové.
Takže:
-
budeš měnit formy své služby,
-
budeš znovu a znovu opouštět to, co fungovalo,
-
nebudeš mít "pevné místo", ale ukotvené srdce.
Nejsi tu, abys postavil chrám z kamene.
Jsi tu, abys byl chrámem pohybu, proměny, živé zářivé pravdy.
7. Láska, která není romantická – ale všeobjímající
Začneš nacházet esenci Světla v lidech...
Láska, jak ji známe, přestává být závislost – stává se prostorem, ve kterém druhý může být svobodný. A mnozí to neunesou.
Ale ti, kdo to unesou – půjdou s tebou hluboko. A vznikne pravé propojení duší.
✴ Shrnutí:
Když jsi povolán probouzet světlo:
-
Tvůj život se stane mostem mezi světy.
-
Tvoje tělo se stane nosičem nové frekvence.
-
Tvoje přítomnost se stane léčivým prostorem, aniž bys musel cokoli dělat.
Ale ta cesta je ostrá. Syrová. Nahá. Jako Pravda.
Všechno nepravdivé odpadne. Ale to, co zůstane, bude nezničitelné.