Lidstvo se nachází blízko u cíle velké proměny. Procházíme koncem jednoho cyklu, abychom mohli začít žít ten nový, založeny na naprosto jiných hodnotách, vjemech a vlivech.

Tak, jak vývojem prochází každý jednotlivec, tak také prochází vývojem naše planeta, vesmír a celé stvoření. Vše je neustálá přeměna a proměna v to lepší. A pokud se to nepodaří, jede se znova od nuly.

A přesně tak končily cykly před námi, katastrofou, kataklyzmaty a vyhynutím lidských ras, ačkoliv byly daleko vyspělejší, než my nyní.

Ale protože vše postupuje vývojem dopředu, jak jsem psala výše, proto tentokrát úroveň vědomí jak planety, tak lidí naznačuje, že bychom se měli vyhnout zkáze, ale za podmínek rozštěpení realit. 

K tomuto dochází proto, že ne vše se podaří vzestoupit, a proto je připravená varianta, která bude spravedlivá pro všechny.

Dál půjde ten, kdo očistí své nitro, duši a  nebude již ovládán spodními 3 čakrami (hmota, emoce, strachy, zlo). Ostatní budou koloběh opakovat od začátku v oddělené realitě.

Postup ale vyžaduje opravdovou práci, ne jen meditace a zvedání vibrací, ale velmi důkladnou vnitřní očistu. Jen čistému mohou být otevřeny další brány k vnitřnímu Mistrovství.

Proč vám levné zvedání vibrací bez hluboké práce na sobě zničí život

Žijeme v době, která doslova pulsuje zmatkem. Svět kolem nás se zrychluje, staré jistoty se hroutí a internet je zaplaven zaručenými návody na to, jak dosáhnout osvícení a vnitřního klidu. 

Ze všech stran slyšíme lákavé výzvy novodobých vůdců a internetových duchovních celebrit: "Zvedněte si vibrace! Naskočte na tuto a tuto vlnu kosmického vědomí! Meditujte ve skupinách a otevřete se čistému světlu!"

Zní to nádherně, snadno a okamžitě. Má to však jeden zásadní háček. Tato cesta, která slibuje rychlý výtah do nebeských výšin bez nutnosti  podívat se do vlastních hlubin, je tou nejspolehlivější jízdenkou do vnitřního pekla.

Pokud totiž začnete stavět mrakodrap vysokých energií na chabých a nevyčištěných základech, celá stavba se pod prvním náporem reality zhroutí a strhne vás s sebou.

Past jménem duchovní únik

Mnozí populární spisovatelé jako například Callemann dokázali geniálně rozumem popsat staré kalendáře a cykly vesmíru. Vytvořili mapy, tabulky a grafy vývoje lidstva, na základě devíti stupňů podsvětí. Jenže analytická mysl vědce má své hranice – dokáže systém pochopit hlavou, ale nedokáže ho skutečně prožít a proměnit se uvnitř.

Když pak současní učitelé vezmou tyto rozumové mapy a začnou z nich pro masy unavených lidí tvořit rychlokurzy na štěstí, vzniká nebezpečný jev – duchovní únik. Nikdo nejde k jádru.

Je nesmírně snadné sedět na přednášce, představovat si světlo a prožívat zdánlivou jednotu se vším. Je to příjemný útěk před těžkou realitou každodenního života. Jenže tato chvilková úleva vaše vnitřní nánosy neodstraní. Vaše nezpracovaná trápení, hluboko potlačený hněv, staré křivdy, strachy a temné stránky pod tímto růžovým závojem zůstávají dál. 

Nekoná se žádná skutečná změna – pouze vaše ego dostalo nový, duchovní převlek.

Odkaz starých mistrů: 

Bez sestupu do vlastní temnoty není čistoty

Skutečné, prapůvodní učení, které Vesmírná moudrost připisuje Thovtovi a ze kterého později čerpali i staří Mayové i dávní mudrci, mluví úplně jiným jazykem. 

Nezná laciné mluvení o štěstí a pozitivním myšlení. Ví, že vnitřní proměna má svá přísná pravidla. Nemůžete získat čisté zlato lidského charakteru, aniž byste materiál nejdříve nenechali projít ohněm a naprostým rozkladem.

Dávný učitel Thoth neříká "naskočte na vlnu". Vzkazuje nám: "Sestup do své vlastní temnoty, poznej sám sebe v té nejbídnější i nejčistší podobě, rozbij své sobectví, strachy a dogmata na prach a teprve z tohoto popela povstaň jako skutečné světlo." Teprve až zapomeneš (zahodíš) vše, co tě celý život učili, jsi připraven přijmout to nové.

Práce od samého jádra bolí. Vyžaduje slzy, pot, naprostou, až krutou upřímnost k sobě samému a odvahu podívat se do očí vlastním lžím, přesvědčením a naučeným vzorcům. Člověk musí projít místy nízkými a temnými, aby získal odolnost vůči klamům tohoto světa. Žádná meditační skupina ani sebesložitější tabulka tuto práci neudělá za vás.

Tlakové zkoušky života: 

Brány k opravdovému Mistrovství

Vesmírný zákon je neúprosný: 

Jak hluboko sahají vaše kořeny, tak vysoko mohou růst vaše větve. Pokud se vám přece jen podaří očistit své hlubiny, musíte se také připravit na to, že vyšší světlo vytváří podstatně rafinovanější zkoušky.

Čím výše na pomyslném žebříčku vědomí stoupáte, tím těžší, rafinovanější a tvrdší zkoušky poctivosti od života dostáváte. Jsou to tlakové zkoušky vaší síly a odolnosti, které prozkouší vaši připravenost.

Život si tímto způsobem ověřuje, zda vaše osobnost unese tak obrovské množství síly a světla, aniž byste propadli duchovní pýše, touze ovládat druhé nebo skrytému sobectví.

Tyto zkoušky jsou branami k vnitřnímu Mistrovství – k tomu, čemu staré tradice říkaly Bílé Bratrstvo. Nikdo do těchto bran nevstoupí na základě toho, že si přečetl správnou knihu nebo uctívá populární guru. 

Nejdůležitější je to, co vás vede do těchto bran. Zda-li to je touha po čistotě duše, pravdě, a vystoupení z koloběhu zrozování, nebo je to pýcha ega, být výš, dál a mít schopnosti! V tom druhém případě spadnete zpět na samé dno.

Vstupenkou je naprostá, ohněm pročištěná poctivost a čistota všech úrovní vaší bytosti.

Jak z toho ven v dnešní době?

Nenechte se opít rohlíkem novodobých duchovních lhářů. Pokud vám někdo nabízí vnitřní proměnu, ale nevede vás do hloubky vašeho vlastního nitra a nekonfrontuje vás s vaší vlastní odpovědností za svůj život, otočte se a odejděte.

Skutečná změna v této neklidné éře neznamená vznášet se v oblacích a přehlížet realitu. Znamená to postavit se pevně nohama na zem, vyhrnout si rukávy a začít čistit své nitro od samotného jádra.  A to většinou i za generace a generace nezpracovaných témat vašich rodů. 

Teprve až projdete ohněm těchto vlastních a rodových stínů a dokážete si udržet lásku, pravdu, soucit a pevný klid i v té nejhlubší osobní temnotě, teprve tehdy jste skutečně připraveni zářit. 

Nemusí se to podařit napoprvé napodruhé, ani na potřicáté. Ale nikdy se nevzdávejte. Hledejte v sobě ty překážky. Světlo se vám mnohdy na nějakou dobu ukáže, abyste neztrtili směr. Ale pak zase budete hledat a pracovat, až se Světlo stane trvalým.

Pak už totiž žádnou vlnu hledat nemusíte – vy sami se stanete pramenem.