Vnitřní osvobození je významný bod, pokud k němu člověk dospěje, který otevírá novou realitu ve vašem životě. Je to téměř zázračný pocit, který pocítíte, když zpracujete a smažete určité vzorce, které vás držely v zajetí.

Ať jsou to autority, systém, učitelé, doktoři, instituce, rodiče, partneři nebo kdokoliv, kdo vás jakýmkoliv způsobem chce manipulovat, přetvářet, říkat vám, co je správné, jak se máš chovat, co máš dělat, jaké máš mít postoje, jak máš vnímat, jak máš cítit, koho uctívat a co si myslet.....  

Některé vzorce si ale mnohdy neseme převzaté už z rodových linií, kdy existoval patriarchát, přikázání, vina a trest a další dogmata…

Všichni máme od narození ve svém vědomí nabalených stovky vzorců, které překrývají naše vnitřní pravdivé jádro a učí nás, co si máme myslet, co máme cítit, co máme mít v úctě, co respektovat atd.

Jenže to není v souladu s tím, s čím jsme se narodili.

Cesta k osvobození je proces proměny, přeměny, alchymický proces uvnitř nás.

Jak ho nastartovat?  Protože sedět s rukama v klíně a čekat na události, je nesmysl.

Můžeme ho nastartovat sami, svým ROZHODNUTÍM a nebo prosbou o Vyšší vedení v tomto procesu.

Buďte ale pak připraveni, že Vesmír odpoví a koná. Přijdou zkoušky, které když zvládnete, přijdou další. Jedná se o série různých zkoušek a jde o VAŠE UVĚDOMOVÁNÍ a postoje. Zkoušky jsou proto, abyste brousili a obrušovali váš vnitřní drahokam, aby mohl zářit a zbavovali se závojů, které ho zakrývají.

Tyto zkoušky vás často zavedou právě k těm tématům, která jsou nutná zpracovat a rozpustit ty pouta, které duše potřebuje uvolnit, aby pocítila a zažila pocit SVOBODY.

Tento pocit přichází tedy opravdu po zpracování výše uvedených témat a po POCHOPENÍ a PŘEVZETÍ PLNÉ ZODPOVĚDNOSTI za všechny sféry svého života.

U mě se to nejviditelněji projevilo ve dvou oblastech (každý to máme jinak):

• V plném porozumění svému tělu a převzetí absolutní zodpovědnosti za své zdraví i život
• A v převzetí své odpovědnosti a moci nad jakýmikoliv autoritami (učitelé, doktoři, šéfové, úřady…) Tím nemyslím vzdor, ani boj proti nim, jen pocit že vím, že již nade mnou nemají moc, vládu a že vím, jak s nimi komunikovat, aby nedošlo k jakékoliv manipulaci nebo uctívání autorit.

Ten pocit, když toto prožijete, se nedá popsat.       On přijde sám, poznáte ho. Tomu ale předchází také vědění v té oblasti autority nebo sevření, kterou chcete řešit, aby vše zaklaplo. Pátrejte na mých webech, odpovědi zde najdete…

Já jsem měla ve svém životě ten program tak silný, že jsem se bála promluvit před autoritou, ať to byl učitel, lékař, šéf nebo zpočátku i partneři – jako mužská autorita patriarchátu – rodové dědictví.

Jakmile se vše po letech práce uvolnilo, naprosto z člověka spadne vše toto sevření, ať je to pocit strachu, pocit, že je autorita někdo víc, nebo ví víc, nebo že někdo má právo tě ovládat a manipulovat a řídit. Najednou můžete mluvit i s nejvyšší autoritou jako se sobě rovným. A proč? Protože víte, že tituly ani školy, nezaručují moudrost a povědomí o Kosmickém řádu, kterým prochází každá duše bez ohledu na cokoliv. Víte, že jsme bytosti na jedné lodi. Všichni jsme zde za jedním účelem. A nikdo zde není výš nebo níž, aby se musel před druhým bát. Jsou jen úrovně vědomí, kterými prochází každý individuálně, ale v souladu s Kosmickým řádem.

Je to nádherný pocit vnitřní svobody, který už je trvalý, je nepopsatelný a velmi vám ulehčí život a zároveň otevírá další brány.

Cesta k osobní vnitřní svobodě je procesem sebepoznání, odnaučování se starých vzorců a přijetí plné odpovědnosti za svůj život.

Zde je přehled klíčových oblastí, které je potřeba na této cestě zpracovat:

1. Minulost a emoční zranění

* Traumata a křivdy: Zpracování starých bolestí a odpuštění lidem, kteří nám ublížili, ale také sami sobě

* Přijetí stínů: Integrace vlastností, které na sobě nemáme rádi a potlačujeme je. Je dobré je pochopit a rozpustit.

* Ukončení starých příběhů: Přestat se identifikovat s rolí oběti.

 2. Mentální vzorce a přesvědčení

* Limitující programy: Odhalení vzorců typu "nejsem dost dobrý" nebo "musím všechny potěšit", musím vyhovět, musím poslechnout…".

* Společenské podmiňování: Oproštění se od dogmat, očekávání rodiny a tlaku okolí nebo systému

* Kritický vnitřní hlas: Změna negativního vnitřního dialogu na laskavý a podporující přístup k sobě.

3. Emoce a ego

* Nezávislost na přijetí: Přestat hledat vlastní hodnotu v uznání od ostatních lidí, v titulech, oceněních, výkonech....(ale i laicích, palcích, počtu sledování videí a podobně...)

* Zpracování strachu: Přijetí strachu ze selhání, odmítnutí, samoty či neznáma. Při těžším porodu může vzniknout i strach ze života s následnými úzkostmi.

* Nadvláda ega: Pochopení, že nejsme našimi myšlenkami ani momentálními emocemi. Jsme nesmrtelné vědomí nekonečných možností.

4. Vztahy a hranice

* Zdravé hranice: Naučit se říkat jasné "ne" bez pocitů viny.

* Závislosti ve vztazích: Opuštění toxických vazeb a citového vydírání či jiných manipulací.

* Nemanipulování: Přestat kontrolovat chování a životy druhých lidí.

5. Přítomný okamžik a odpovědnost

* Radikální odpovědnost: Přijetí faktu, že za své pocity a reakce odpovídáme pouze my sami.

* Odevzdání kontroly: Přijetí věcí takových, jaké jsou, a opuštění potřeby vše řídit.

* Autenticita: Odhození masek a odvaha žít v souladu se svými skutečnými hodnotami v PRAVDĚ.

1. Zánik emočních dramat a konců světa

• Konec reaktivity: Situace, které člověka dříve vytočily nebo uvrhly do deprese (kritika, dopravní zácpa, odmítnutí), ztrácejí svou sílu. Člověk je vnímá, ale nenechá se jimi emočně strhnout.
• Vnitřní klid jako norma: Středobodem reality se stává stabilní klid, nadhled,  který nezávisí na tom, co se děje venku.

2. Proměna vztahů a sociálního kruhu

• Přirozená filtrace: Lidé, kteří využívali staré vzorce chování (manipulace, nezdravá závislost), z reality člověka postupně odcházejí, protože už nemají za co "zatáhnout".
• Konec potřeby zavděčit se: Vztahy jsou budovány na upřímnosti, ne na strachu z odmítnutí. Mizí potřeba se jakkoliv pro někoho měnit, přizpůsobovat se....

3. Zmizení neustálého tlaku a stresu

• Konec honby za uznáním: Člověk už nemusí nic dokazovat světu, rodičům ani egu. Práce a cíle pramení z čisté radosti srdce, z tvoření, nikoli z pocitu nedostatku.
• Rozpuštění strachu z budoucnosti: Realita se smrští do přítomného okamžiku. Člověk přestává žít v úzkosti z toho, "co bude", a v litování toho, "co bylo".

4. Nová úroveň vnímání a energie

• Ostrost přítomnosti: Svět vypadá barevnější a živější. Člověk si začíná všímat detailů, přírody a drobných radostí, které dříve kvůli zahlcené mysli přehlížel.
• Více životní síly: Obrovské množství energie, které dříve spotřebovávalo potlačování emocí, hraní rolí a vnitřní boj, je najednou volné pro kreativitu, radost a život.

5. Radikální svoboda volby

• Odpověď místo reakce: Mezi podnětem zvenčí a reakcí člověka vzniká prostor. V tomto prostoru leží svoboda zvolit si, jak se k situaci postaví. Člověk už není loutkou svých automatických programů ani vnějších manipulací.

Tímto jste pokročili na další stupeň žebříčku k rozžehnutí své Božské jiskry.