17. Mýtické symboly jako VZKAZ lidstvu

Všichni jistě znají dětskou hru na TICHOU POŠTU. Na začátku je vzkaz a na konci vyjde úplně něco jiného. A takto lidstvo vnímá vzkazy našich moudrých a vysoce vyspělých  duchovních předků, kteří se snažili nám vložit všechny návody, pravdy a smysl života do těchto vzkazů, které bohužel doba proměnila v úplný opak. Ti, kdo mají oči vidoucí a intuici rozvinutou vidí tyto vzakazy a čtou je jako v otevřené knize.

Jeden takový obrovský vzkaz lidstvu jsou OLYMPIJSKÉ HRY.  Z mýtického pohledu je to o tom, že člověk běží, překonává překážky, běží životem, zdolává možné i nemožné a u toho všeho drží v ruce louč se světlem. Snaží se toto Božské světlo udržet, snaží se aby nezhaslo, a předává tuto štafetu dál. A hlavním počinem je doručit toto vzácné Světlo do cíle, jako vítěz, aby nikdy neuhaslo.

Toto je alegorie našeho života. I my jsme Božská jiskra, která byla vržená do této hry, aby překonávala překážky, utíkala různými cestami a u toho aby nezapomněla na to hlavní, že nese světlo, a to světlo nesmí zhasnout, aby bylo doručeno do cíle hořící, obohacené všemi těmi zkušenostmi po cestě. 

NEZAPOMÍNEJTE NA TO!!!!!

A ani nebudu psát, v co se poselství olympijských her proměnilo dnes.      Kdo to nevidí?

Ostatní návody a vzkazy jsou v pohádkách, ve kterých jsou ukryté všechny možné vzorce a nástrahy co musíme v životě překonávat. Jen to uvidět, uvědomit si to a realizovat.

Další vzkazy jsou ukryté ve všech "mýtech" od doby sumérské, platónské, egyptské a dalších. Vše nám bylo ukázáno. Ale koho oči nevidí, neuvidí, kdo nehledá, nenajde.