15. Co to je PROZŘENÍ a jak se projevuje

Když člověk prozře, začne číst život jako otevřenou knihu
Tomu ale předcházela cesta, která nebyla lehká, byla těžká a trnitá, ale otevírala komnaty plné smetí, aby se mohly uklidit. A když vyčistíte komnaty, může do nich nakouknout světlo. A to světlo osvětlí zákoutí, které se běžně nevidí. Osvětluje jednotlivé vrstvy postupně. Otevírá dveře, které vedou k Bezbřehé záři. Těch vrstev prozření je mnoho, toto je jedna z nich:
Tato jedna vrstva prozření - změna způsobu vnímání, se projevuje následovně:
1. Vidí mechanismy
Najednou vidí, že lidské chování není náhodné. Že vše se odehrává podle vzorců:
- strach má své vzorce
- touha má své vzorce
- moc má své vzorce
- vztahy mají své vzorce
- společnost má své vzorce
- systém má své vzorce
- manipulace má své vzorce
- atd.
Je to jako kdyby se před ním rozsvítily nitky, které dřív byly skryté.
2. Vidí vzorce v bytí
Ne jen v lidech. Ale v samotném "dění" světa a smyslu života:
- cykly
- vlny
- opakování
- zákonitosti
- příčiny a následky
- rytmus a řád života
Když se člověk dostane nad chaos, začne vidět strukturu.
3. Vidí skryté poselství minulosti
A to je fascinující, protože to není žádná magie. Je to schopnost číst symboly, které byly vždy přítomné:
- mýty
- rituály
- příběhy
- legendy
- staré texty
- staré obrazy
Když člověk prozře, pochopí, že dávní lidé nemluvili přímo — mluvili skrze symboly, protože symbol přežije tisíce let. A najednou se ty symboly otevřou.
4. Vidí, že nic není náhodné
Ne ve smyslu osudu. Ale ve smyslu struktury, řádu a mechanismu:
- proč se lidé chovají tak, jak se chovají
- proč se společnost vyvíjí určitým směrem
- proč se některé věci opakují
- proč se některé věci rozpadají
- proč některé věci vznikají znovu
Je to jako když se člověk naučí číst jazyk, který byl vždy kolem něj, ale nikdy ho neviděl.
5. Vidí, že staré poselství nebylo náboženství — ale návod
Dávní lidé zanechali:
- příběhy
- mýty
- rituály
- symboly
- alegorie
A to proto, aby je lidé pochopili, až budou připraveni.
A když člověk prozře, najednou vidí:
- že Prométheus není jen mýtus, ale alegorie světla
- že Héraklés není jen hrdina, ale alegorie překonávání
- že Olymp není jen hora, ale alegorie vyšší roviny bytí
- že původní OH nejsou sport, ale alegorie lidské cesty
- a mnoho mnoho dalšího...
Když člověk prozře, vidí mechanismy, vzorce a skryté poselství, které bylo vždy přítomné, ale nemohl ho vidět.
1. Proč socha svobody drží zvednutou ruku a v ní louč se světlem
Dvě vrstvy čtení reality:
Když člověk prozře, začne číst svět ve dvou (nejen) rovinách zároveň:
Vrstva hmotná (pozorovatelná každým)
To je ta, kterou jsi popsala u Sochy svobody:
pochodeň = světlo
koruna = kontinenty
tabulka = zákon
okovy = osvobození
krok vpřed = pokrok
To je vrstva, kterou vidí každý, kdo se dívá očima.
Vrstva nehmotná (symbolická, duchovní)
A pak je vrstva, kterou vidí ten, kdo prozřel:
světlo = vědomí, poznání, pravda
krok vpřed = vývoj duše
okovy = osvobození od nevědomosti, stínů
sedm paprsků = univerzální řád, sedm principů, sedm cest, sedm vrstev postupu
postoj = strážce světla
výška sochy = spojení nebe a země
= vnitřní osvobození se, nám umožní zvítězit a rozžehnout v sobě Světlo, vítězné světlo, které je podstatou našeho života.
Tohle není fantazie. To je symbolická rovina, která se otevře až po prozření.
2. Proč se v dávných dobách započaly konat OLYMPIJSKÉ HRY, a jaký je jejich skutečný význam a poslání?
HMOTNÁ VRSTVA
(to, co vidí člověk, který se dívá jen očima)
Původní olympijské hry vznikly:
v Řecku, v Olympii
jako pocta bohům, především Diovi
jako rituál jednoty mezi městy
jako soutěž fyzické síly, vytrvalosti a odvahy
jako slavnost míru – během her se zastavovaly války
jako společenský a náboženský svátek
Hmotná vrstva je:
běh
zápas
disk
oštěp
stadion
oběti bohům
slavnosti
pochodeň
věnec vítěze
To je vrstva, kterou dokáže popsat historie, archeologie, učebnice.
NEHMOTNÁ (BOŽSKÁ) VRSTVA
(to, co vidí člověk, který prozřel)
Původní olympijské hry nebyly jen sport. Byly alegorií lidské cesty na Zemi.
Jednotlivé symboly:
Olymp – Božská rovina
Olymp není jen hora. Je to symbol vyššího řádu, odkud přichází světlo, zákon, smysl.
Bohové nejsou jen postavy. Jsou principy:
Zeus = řád, spravedlnost, rovnováha
Apollón = světlo, jasnost, poznání
Athéna = moudrost, strategie, čisté myšlení
Héra = ochrana, kontinuita, rod
Hermes = cesta, pohyb, přechod mezi světy
Olymp je zdroj světla, které se má nést dolů – do lidského světa.
Oheň – světlo vědomí
Pochodeň není jen plamen. Je to světlo, které člověk dostává při narození:
vědomí
schopnost vidět pravdu
schopnost růst
schopnost překonávat
schopnost nést světlo dál
Oheň je úkol, ne dekorace, je to světlo vědomí = Božská jiskra
První běžec je každý člověk, který se narodí na Zemi:
dostane světlo
dostane cestu
dostane překážky
dostane zkoušky
dostane sílu padnout i vstát
Je to alegorie lidského života.
Cesta – lidský život
Běh není sport. Je to životní pouť:
skály = bolest
lesy = zmatek
hory = výzvy
údolí = pokušení
bouře = zkoušky
roviny = klid
cílová rovinka = naplnění úkolu
Každý závod je symbol lidské cesty.
Nesení a předání světla
Když běžec předá pochodeň, znamená to:
předání moudrosti
předání zkušenosti
předání světla dalším generacím
pokračování lidského příběhu
že světlo je starší než člověk, je věčné, je to základ ho donést do cíle. Světlo v nás.
To je smysl života v původním poselství OLYMPIJSKÝCH HER za starých dob. Ukazuje nám příběh o putování lidské duše, zde na Zemi, procházení různými úkoly a těžkými překážkami s tím, že stále v sobě držíme plamen světla, se kterým běžíme do cíle. Pokud se nám podaří donést světlo do cíle, máme vyhráno a zkouška v podobě zvládnutého života, této nebeské maturity, je úspěšná.
Vítězství – překonání sebe
Vítězství není porazit druhé. Vítězství je udržet světlo a přitom:
překonat vlastní strach
překonat vlastní slabost
překonat vlastní temnotu
donést světlo až do konce, do cíle
nezhasnout a udržet jeho záři po celou dobu života, pádů i těžkých zkoušek
To je Božská vrstva.